Skip to content

Commit a169c57

Browse files
author
Vladimir Kotal
committed
tranalate the UNIX divergence slide
1 parent da57d80 commit a169c57

File tree

1 file changed

+84
-80
lines changed

1 file changed

+84
-80
lines changed

history.tex

Lines changed: 84 additions & 80 deletions
Original file line numberDiff line numberDiff line change
@@ -144,96 +144,100 @@
144144
%%%%%
145145

146146
\begin{slide}
147-
\sltitle{Divergence UNIXu}
147+
\sltitle{UNIX divergence}
148148
\begin{itemize}
149-
\item pol. 70. let -- uvolòování UNIXu na univerzity: pøedev¹ím \emsl{University
149+
\item mid 70's -- releasing uvolòování UNIXu na univerzity: mainly to \emsl{University
150150
of California v Berkeley}
151-
\item 1979 -- z UNIX/32V (zmínìný port na VAX) poskytnutého do
152-
Berkeley se vyvíjí \emsl{BSD Unix (Berkeley Software Distribution)}
153-
verze 3.0; poslední verze 4.4 v roce 1993
154-
\item 1982 \emsl{AT\&T}, vlastník BTL, mù¾e vstoupit na trh poèítaèù
155-
(zakázáno od roku 1956) a pøíchází s verzí \emph{System III} (1982)
156-
\emph{V.4} (1988) -- tzv. \emph{SVR4}
157-
\item vznikají UNIX International, OSF (Open Software Foundation),
158-
X/OPEN, \dots
159-
\item 1991 -- Linus Torvalds zahájil vývoj OS Linux, verze jádra 1.0 byla
160-
dokonèena v r. 1994
151+
\item 1979 -- \emsl{BSD Unix (Berkeley Software Distribution)} is being
152+
developed from UNIX/32V (the mentioned port to VAX) provided to Berkeley.
153+
vrsion 3.0; last version 4.4 in 1993
154+
\item 1982 \emsl{AT\&T}, owner of BTL, can enter the computer marked
155+
(forbidden till 1956) and comes with version \emph{System III} (1982)
156+
till \emph{V.4} (1988) -- so called \emph{SVR4}
157+
\item UNIX International, OSF (Open Software Foundation),
158+
X/OPEN, \dots are conceived
159+
\item 1991 -- Linus Torvalds begun OS Linux development, kernel version 1.0 was
160+
finished in 1994
161161
\end{itemize}
162162
\end{slide}
163163

164164
\begin{itemize}
165-
\item UNIX je univerzální operaèní systém fungující na ¹iroké ¹kále poèítaèù
166-
od embedded a handheld systémù (Linux), pøes osobní poèítaèe a¾ po velké
167-
servery a superpoèítaèe.
168-
\item UNIX V3 = \emph{UNIX verze 3}, UNIX V.4 = \emph{system 5 release 4}
169-
atd., tj. UNIX V3 != SVR3.
170-
\item UNIX System III tedy není UNIX V3; v této dobì (pozdní 70. léta) bylo v
171-
BTL nìkolik skupin, které pøíspívaly do vývoje UNIXu. Vx verze byly vyvíjeny v
172-
rámci \emph{Computer Research Group}, dal¹í skupiny byly \emph{Unix System
173-
Group} (USG), \emph{Programmer's WorkBench} (PWB). Dal¹í vìtví UNIXu byl
174-
Columbus UNIX té¾ v rámci BT. Na tìchto rùzných verzích je právì zalo¾ena
175-
verze System III. Zájemce o více informací odkazuji na web.
176-
\item UNIX se roz¹tìpil na dvì hlavní vìtve: AT\&T a BSD, jednotliví výrobci
177-
pøicházeli s~vlastními modifikacemi. \emsl{Jednotlivé klony od sebe navzájem
178-
pøebíraly vlastnosti.}
165+
\item UNIX is universal operating system working on multitude of computers from
166+
embedded and handheld systems (Linux), through personal computers till servers
167+
and supercomputers.
168+
\item UNIX V3 = \emph{UNIX version 3}, UNIX V.4 = \emph{system 5 release 4}
169+
etc., e.g. UNIX V3 != SVR3.
170+
\item UNIX System III is therefore not UNIX V3; in those days (late 70's) there
171+
were multiple groups in BTL that contributed to the UNIX development. Vx
172+
versions were developed in \emph{Computer Research Group}, other groups were
173+
\emph{Unix System Group} (USG), \emph{Programmer's WorkBench} (PWB).
174+
Another branch of UNIX was Columbus UNIX also in BT. The System III version is
175+
based on these early versions.
176+
\item UNIX has forked into two main branches: AT\&T and BSD, individual
177+
manufacturers were coming with their own modifications.
178+
\emsl{Individual clones adopted features from each other.}
179179
% find SysV-R4.0/ -type f -name '*.[cshy]' | wc -l
180180
% 5714
181181
%find SysV-R4.0/ -type f -name '*.[cshy]' -exec wc -l {} \; | ~/bin/sum.awk
182182
%lines: 1500713
183-
\item System V R4 mìl cca 1.5 milionu øádek zdrojového kódu
184-
v cca 5700 souborech (zji¹tìno pomocí \texttt{find}, \texttt{wc} a \texttt{awk}
185-
pøes soubory se jménem \texttt{*.[cshy]}).
186-
\item Univerzita v Berkeley získala jako jedna z prvních licenci UNIXu v roce
187-
1974. Bìhem nìkolika let studenti (jedním z nich byl Bill Joy, pozdìj¹í
188-
zakladatel firmy Sun Microsystems a autor C-shellu) vytvoøili SW balík
189-
\emph{Berkeley Software Distribution} (BSD) a prodávali ho v roce 1978 za
190-
\$50. Tyto poèáteèní verze BSD obsahovaly pouze SW a utility (první verze:
191-
Pascal pøekladaè, editor \emph{ex}), ne systém ani ¾ádné jeho zmìny. To pøi¹lo
192-
a¾ s verzí 3BSD. verze 4BSD vzniká roku 1980 ji¾ jako projekt financovaný
193-
agenturou DARPA a vedený Billem Joyem. Trpí problémy spojenými s nedostateèným
194-
výkonem a vzniká tak vyladìný systém 4.1BSD dodávaný od roku 1981.
195-
\item 4.1BSD mìlo být pùvodnì 5BSD, ale poté, co AT\&T vzneslo námitky, ¾e by
196-
si zákazníci mohli plést 5BSD se systémem System~V, pøe¹lo BSD na èíslování
197-
4.xBSD. Bì¾nou vìcí bylo, ¾e ne¾ psát vlastní kód, vývojáøi z Berkeley se
198-
radìji nejdøíve podívali kolem, co je ji¾ hotové. Tak BSD napøíklad pøevzalo
199-
virtuální pamì» z Machu a nebo NFS-kompatibilní kód vyvinutý na jedné kanadské
200-
univerzitì.
201-
%\item (1988) 4.3BSD-Tahoe mìl ji¾ rozdìl{}ený kód kernelu na závislý na
202-
%architektuøe a nezávislý
203-
%\item (1989) \emph{Networking Release 1}, první volnì ¹iøitelný kód z
204-
%Berkeley obsahující sí»ový kód z Tahoe, nezávislý na licenèní politice AT\&T.
205-
%Licenèní politika z Berkeley byla oproti politice AT\&T velmi liberální.
206-
\item výrobci hardware dodávali varianty UNIXu pro své poèítaèe a
207-
komercializace tak je¹tì zhor¹ila situaci co týèe diverzifikace totoho systému
208-
\item v 80-tých letech se proto zaèaly objevovat snahy o standardizaci. Standard
209-
øíká, jak má vypadat systém navenek (pro u¾ivatele, programátora a správce),
210-
nezabývá se implementací. Cílem je pøenositelnost aplikací i u¾ivatelù. V¹ech\-ny
211-
systémy toti¾ z dálky vypadaly jako UNIX, ale pøi bli¾¹ím prozkoumání se li¹ily
212-
v mnoha dùle¾itých vlastnostech. System~V a BSD se napø. li¹ily v pou¾itém
213-
filesystému, sí»ové architektuøe i v architektuøe virtuální pamìti.
214-
\item kdy¾ v roce 1987 firmy AT\&T a Sun (jeho¾ tehdej¹í SunOS byl zalo¾ený
215-
na BSD) spojily svoje úsilí na vyvinutí jednoho systému, který by obsahoval to
216-
nejlep¹í z obou vìtví, kromì nad¹ených reakcí to vzbudilo i strach u mnoha
217-
dal¹ích výrobcù unixových systémù, kteøí se báli, ¾e by to pro obì firmy
218-
znamenalo obrovskou komerèní výhodu. Vzniká proto Open Software Foundation
219-
(nezamìòovat za FSF), a zakládajícími èleny byly mimo jiné firmy
220-
Hewlett-Packard, IBM a Digital. Z toho vze¹lý systém OSF/1 ale nebyl pøíli¹
221-
úspì¹ný, a dodával ho pouze Digital, který ho pøejmenoval na Digital UNIX.
222-
Zajímavostí je, ¾e systém je postavený na mikrojádru Mach. Po akvizici
223-
Digitalu Compaqem byl systém pøejmenován na Tru64 a s tímto jménem je dále
224-
podporován firmou Hewlett-Packard, která se v roce 2002 s Compaqem spojila. Mezitím
225-
firmy AT\&T a Sun kontrovaly zalo¾ením UNIX International. Toto období pøelomu
226-
80-tých a 90-tých let se nazývá \emsl{Unix Wars} -- boj o to, co bude
227-
``standardním unixem''.
228-
\item OSF a UI se staly velkými rivaly, ale velmi rychle se støetly s
229-
neèekaným protivníkem - s firmou Microsoft.
230-
\item (1992) 386BSD zalo¾ené na \emph{Networking Release 2}; Bill Jolitz
231-
vytvoøil 6 chybìjících souborù a dal tak dohromady funkèní BSD systém pro
232-
i386. Tento systém se stal základem systémù \emph{NetBSD} a \emph{FreeBSD} (a
233-
dal¹ích, z tìchto dvou systémù vycházejících).
234-
\item (1995) 4.4BSD-Lite Release 2, po které následuje rozpu¹tìní CSRG, která
235-
skoro 20 let pilotovala vývoj BSD vìtve. Více ji¾ zmínìná kapitola o BSD
236-
Unixu.
183+
\item System V R4 has circa 1.5 milion lines of code
184+
in circa 5700 files (determined using \texttt{find}, \texttt{wc} and
185+
\texttt{awk} across files names matching \texttt{*.[cshy]}).
186+
\item Berkeley university was granted UNIX license as one of the first in
187+
1974. During several years students (one of which was Bill Joy, later
188+
founder of Sun Microsystems and the author of C-shell) created SW package
189+
\emph{Berkeley Software Distribution} (BSD) and were selling it in 1978 for
190+
\$50. These early BSD versions contained just SW and utilities (first version:
191+
Pascal compiler, the \emph{ex} editor), not the system or its changes.
192+
That came with the 3BSD version. The 4BSD version was conceived in 1980 already
193+
as a project financed by the DARPA agency and led by Billem Joyem. It suffered
194+
problems with insufficient performance and the tuned 4.1BSD came into existence
195+
in 1981 as a result.
196+
\item 4.1BSD should have been originally 5BSD, however after AT\&T raised
197+
concerns that its customer could confuse 5BSD with System~V, BSD transitioned to
198+
the 4.xBSD versioning scheme. It was common that rather write its own code, the
199+
Berkeley developers looked around first for what is already done. In this way
200+
BSD took virtual memory from Mach or NFS-compatible code developed on one
201+
canadian university.
202+
%\item (1988) 4.3BSD-Tahoe had already the kernel code split into architecture
203+
%dependent and independent.
204+
%\item (1989) \emph{Networking Release 1}, first freely distributable code from
205+
%Berkeley containing networking code from Tahoe, not dependent on the AT\&T
206+
%licensing policy. The Berkeley licensing policy was very liberal compared to
207+
%the one of AT\&T.
208+
\item The hardware manufacturers were shipping UNIX variants for their own
209+
computers and commercionalization made the situation worse w.r.t.
210+
diversification of this system.
211+
\item In the 80's the first efforst for standardization came into existence.
212+
Standard specifies how the system should behave externally (for user, programmer
213+
and administrator), it is not dealing with implementation. The goal is
214+
portability of applications and users. All systems remotely looked like UNIX
215+
however upon closer look there were different in many important properties.
216+
For example System~V and BSD differed in filesystem, network architecture and
217+
virtual memory architecture.
218+
\item When in 1987 the AT\&T and Sun microsystems companies (whose then SunOS
219+
was based on BSD) joined their effort to develop single system that would
220+
contain the best of each, next to enthusiastic responses it also prompted fear
221+
between many other unix system manufacturers that were afraid that it would mean
222+
great business advantage for both companies. So came the Open Software
223+
Foundation into existence (do not confuse with FSF) and founding members were
224+
between others Hewlett-Packard, IBM a Digital. This system OSF/1 that arose from
225+
this partnership was not very successful and it was shipped only by Digital that
226+
renamed it to Digital UNIX. It is interesting to note that the system was based
227+
on the Mach microkernel. After the aquisition of Digital by Compaq it was
228+
renamed to Tru64 and supported by Hewlett-Packard, that was merged with
229+
Compaq in 2002. In the mean time AT\&T and Sun responsed by founding UNIX
230+
International. This period of 80's and 90's is called \emsl{Unix Wars} -- the
231+
firght over what will be the ``standard unix''.
232+
\item OSF and UI became great rivals however they were soon met by unexpected
233+
opponent -- Microsoft.
234+
\item (1992) 386BSD founded on \emph{Networking Release 2}; Bill Jolitz
235+
created 6 missing files and put together functional BSD system for i386.
236+
This system was a based for \emph{NetBSD} and \emph{FreeBSD} (and others
237+
patterned on these systems).
238+
\item (1995) 4.4BSD-Lite Release 2, after which CSRG was disbanded. It piloted
239+
the development of BSD branch for almost 20 years. More can be found in the BSD
240+
chapter mentioned above.
237241
\end{itemize}
238242

239243
\endinput

0 commit comments

Comments
 (0)