|
144 | 144 | %%%%%
|
145 | 145 |
|
146 | 146 | \begin{slide}
|
147 |
| -\sltitle{Divergence UNIXu} |
| 147 | +\sltitle{UNIX divergence} |
148 | 148 | \begin{itemize}
|
149 |
| -\item pol. 70. let -- uvolòování UNIXu na univerzity: pøedev¹ím \emsl{University |
| 149 | +\item mid 70's -- releasing uvolòování UNIXu na univerzity: mainly to \emsl{University |
150 | 150 | of California v Berkeley}
|
151 |
| -\item 1979 -- z UNIX/32V (zmínìný port na VAX) poskytnutého do |
152 |
| -Berkeley se vyvíjí \emsl{BSD Unix (Berkeley Software Distribution)} |
153 |
| -verze 3.0; poslední verze 4.4 v roce 1993 |
154 |
| -\item 1982 \emsl{AT\&T}, vlastník BTL, mù¾e vstoupit na trh poèítaèù |
155 |
| -(zakázáno od roku 1956) a pøíchází s verzí \emph{System III} (1982) |
156 |
| -a¾ \emph{V.4} (1988) -- tzv. \emph{SVR4} |
157 |
| -\item vznikají UNIX International, OSF (Open Software Foundation), |
158 |
| -X/OPEN, \dots |
159 |
| -\item 1991 -- Linus Torvalds zahájil vývoj OS Linux, verze jádra 1.0 byla |
160 |
| -dokonèena v r. 1994 |
| 151 | +\item 1979 -- \emsl{BSD Unix (Berkeley Software Distribution)} is being |
| 152 | +developed from UNIX/32V (the mentioned port to VAX) provided to Berkeley. |
| 153 | +vrsion 3.0; last version 4.4 in 1993 |
| 154 | +\item 1982 \emsl{AT\&T}, owner of BTL, can enter the computer marked |
| 155 | +(forbidden till 1956) and comes with version \emph{System III} (1982) |
| 156 | +till \emph{V.4} (1988) -- so called \emph{SVR4} |
| 157 | +\item UNIX International, OSF (Open Software Foundation), |
| 158 | +X/OPEN, \dots are conceived |
| 159 | +\item 1991 -- Linus Torvalds begun OS Linux development, kernel version 1.0 was |
| 160 | +finished in 1994 |
161 | 161 | \end{itemize}
|
162 | 162 | \end{slide}
|
163 | 163 |
|
164 | 164 | \begin{itemize}
|
165 |
| -\item UNIX je univerzální operaèní systém fungující na ¹iroké ¹kále poèítaèù |
166 |
| -od embedded a handheld systémù (Linux), pøes osobní poèítaèe a¾ po velké |
167 |
| -servery a superpoèítaèe. |
168 |
| -\item UNIX V3 = \emph{UNIX verze 3}, UNIX V.4 = \emph{system 5 release 4} |
169 |
| -atd., tj. UNIX V3 != SVR3. |
170 |
| -\item UNIX System III tedy není UNIX V3; v této dobì (pozdní 70. léta) bylo v |
171 |
| -BTL nìkolik skupin, které pøíspívaly do vývoje UNIXu. Vx verze byly vyvíjeny v |
172 |
| -rámci \emph{Computer Research Group}, dal¹í skupiny byly \emph{Unix System |
173 |
| -Group} (USG), \emph{Programmer's WorkBench} (PWB). Dal¹í vìtví UNIXu byl |
174 |
| -Columbus UNIX té¾ v rámci BT. Na tìchto rùzných verzích je právì zalo¾ena |
175 |
| -verze System III. Zájemce o více informací odkazuji na web. |
176 |
| -\item UNIX se roz¹tìpil na dvì hlavní vìtve: AT\&T a BSD, jednotliví výrobci |
177 |
| -pøicházeli s~vlastními modifikacemi. \emsl{Jednotlivé klony od sebe navzájem |
178 |
| -pøebíraly vlastnosti.} |
| 165 | +\item UNIX is universal operating system working on multitude of computers from |
| 166 | +embedded and handheld systems (Linux), through personal computers till servers |
| 167 | +and supercomputers. |
| 168 | +\item UNIX V3 = \emph{UNIX version 3}, UNIX V.4 = \emph{system 5 release 4} |
| 169 | +etc., e.g. UNIX V3 != SVR3. |
| 170 | +\item UNIX System III is therefore not UNIX V3; in those days (late 70's) there |
| 171 | +were multiple groups in BTL that contributed to the UNIX development. Vx |
| 172 | +versions were developed in \emph{Computer Research Group}, other groups were |
| 173 | +\emph{Unix System Group} (USG), \emph{Programmer's WorkBench} (PWB). |
| 174 | +Another branch of UNIX was Columbus UNIX also in BT. The System III version is |
| 175 | +based on these early versions. |
| 176 | +\item UNIX has forked into two main branches: AT\&T and BSD, individual |
| 177 | +manufacturers were coming with their own modifications. |
| 178 | +\emsl{Individual clones adopted features from each other.} |
179 | 179 | % find SysV-R4.0/ -type f -name '*.[cshy]' | wc -l
|
180 | 180 | % 5714
|
181 | 181 | %find SysV-R4.0/ -type f -name '*.[cshy]' -exec wc -l {} \; | ~/bin/sum.awk
|
182 | 182 | %lines: 1500713
|
183 |
| -\item System V R4 mìl cca 1.5 milionu øádek zdrojového kódu |
184 |
| -v cca 5700 souborech (zji¹tìno pomocí \texttt{find}, \texttt{wc} a \texttt{awk} |
185 |
| -pøes soubory se jménem \texttt{*.[cshy]}). |
186 |
| -\item Univerzita v Berkeley získala jako jedna z prvních licenci UNIXu v roce |
187 |
| -1974. Bìhem nìkolika let studenti (jedním z nich byl Bill Joy, pozdìj¹í |
188 |
| -zakladatel firmy Sun Microsystems a autor C-shellu) vytvoøili SW balík |
189 |
| -\emph{Berkeley Software Distribution} (BSD) a prodávali ho v roce 1978 za |
190 |
| -\$50. Tyto poèáteèní verze BSD obsahovaly pouze SW a utility (první verze: |
191 |
| -Pascal pøekladaè, editor \emph{ex}), ne systém ani ¾ádné jeho zmìny. To pøi¹lo |
192 |
| -a¾ s verzí 3BSD. verze 4BSD vzniká roku 1980 ji¾ jako projekt financovaný |
193 |
| -agenturou DARPA a vedený Billem Joyem. Trpí problémy spojenými s nedostateèným |
194 |
| -výkonem a vzniká tak vyladìný systém 4.1BSD dodávaný od roku 1981. |
195 |
| -\item 4.1BSD mìlo být pùvodnì 5BSD, ale poté, co AT\&T vzneslo námitky, ¾e by |
196 |
| -si zákazníci mohli plést 5BSD se systémem System~V, pøe¹lo BSD na èíslování |
197 |
| -4.xBSD. Bì¾nou vìcí bylo, ¾e ne¾ psát vlastní kód, vývojáøi z Berkeley se |
198 |
| -radìji nejdøíve podívali kolem, co je ji¾ hotové. Tak BSD napøíklad pøevzalo |
199 |
| -virtuální pamì» z Machu a nebo NFS-kompatibilní kód vyvinutý na jedné kanadské |
200 |
| -univerzitì. |
201 |
| -%\item (1988) 4.3BSD-Tahoe mìl ji¾ rozdìl{}ený kód kernelu na závislý na |
202 |
| -%architektuøe a nezávislý |
203 |
| -%\item (1989) \emph{Networking Release 1}, první volnì ¹iøitelný kód z |
204 |
| -%Berkeley obsahující sí»ový kód z Tahoe, nezávislý na licenèní politice AT\&T. |
205 |
| -%Licenèní politika z Berkeley byla oproti politice AT\&T velmi liberální. |
206 |
| -\item výrobci hardware dodávali varianty UNIXu pro své poèítaèe a |
207 |
| -komercializace tak je¹tì zhor¹ila situaci co týèe diverzifikace totoho systému |
208 |
| -\item v 80-tých letech se proto zaèaly objevovat snahy o standardizaci. Standard |
209 |
| -øíká, jak má vypadat systém navenek (pro u¾ivatele, programátora a správce), |
210 |
| -nezabývá se implementací. Cílem je pøenositelnost aplikací i u¾ivatelù. V¹ech\-ny |
211 |
| -systémy toti¾ z dálky vypadaly jako UNIX, ale pøi bli¾¹ím prozkoumání se li¹ily |
212 |
| -v mnoha dùle¾itých vlastnostech. System~V a BSD se napø. li¹ily v pou¾itém |
213 |
| -filesystému, sí»ové architektuøe i v architektuøe virtuální pamìti. |
214 |
| -\item kdy¾ v roce 1987 firmy AT\&T a Sun (jeho¾ tehdej¹í SunOS byl zalo¾ený |
215 |
| -na BSD) spojily svoje úsilí na vyvinutí jednoho systému, který by obsahoval to |
216 |
| -nejlep¹í z obou vìtví, kromì nad¹ených reakcí to vzbudilo i strach u mnoha |
217 |
| -dal¹ích výrobcù unixových systémù, kteøí se báli, ¾e by to pro obì firmy |
218 |
| -znamenalo obrovskou komerèní výhodu. Vzniká proto Open Software Foundation |
219 |
| -(nezamìòovat za FSF), a zakládajícími èleny byly mimo jiné firmy |
220 |
| -Hewlett-Packard, IBM a Digital. Z toho vze¹lý systém OSF/1 ale nebyl pøíli¹ |
221 |
| -úspì¹ný, a dodával ho pouze Digital, který ho pøejmenoval na Digital UNIX. |
222 |
| -Zajímavostí je, ¾e systém je postavený na mikrojádru Mach. Po akvizici |
223 |
| -Digitalu Compaqem byl systém pøejmenován na Tru64 a s tímto jménem je dále |
224 |
| -podporován firmou Hewlett-Packard, která se v roce 2002 s Compaqem spojila. Mezitím |
225 |
| -firmy AT\&T a Sun kontrovaly zalo¾ením UNIX International. Toto období pøelomu |
226 |
| -80-tých a 90-tých let se nazývá \emsl{Unix Wars} -- boj o to, co bude |
227 |
| -``standardním unixem''. |
228 |
| -\item OSF a UI se staly velkými rivaly, ale velmi rychle se støetly s |
229 |
| -neèekaným protivníkem - s firmou Microsoft. |
230 |
| -\item (1992) 386BSD zalo¾ené na \emph{Networking Release 2}; Bill Jolitz |
231 |
| -vytvoøil 6 chybìjících souborù a dal tak dohromady funkèní BSD systém pro |
232 |
| -i386. Tento systém se stal základem systémù \emph{NetBSD} a \emph{FreeBSD} (a |
233 |
| -dal¹ích, z tìchto dvou systémù vycházejících). |
234 |
| -\item (1995) 4.4BSD-Lite Release 2, po které následuje rozpu¹tìní CSRG, která |
235 |
| -skoro 20 let pilotovala vývoj BSD vìtve. Více ji¾ zmínìná kapitola o BSD |
236 |
| -Unixu. |
| 183 | +\item System V R4 has circa 1.5 milion lines of code |
| 184 | +in circa 5700 files (determined using \texttt{find}, \texttt{wc} and |
| 185 | +\texttt{awk} across files names matching \texttt{*.[cshy]}). |
| 186 | +\item Berkeley university was granted UNIX license as one of the first in |
| 187 | +1974. During several years students (one of which was Bill Joy, later |
| 188 | +founder of Sun Microsystems and the author of C-shell) created SW package |
| 189 | +\emph{Berkeley Software Distribution} (BSD) and were selling it in 1978 for |
| 190 | +\$50. These early BSD versions contained just SW and utilities (first version: |
| 191 | +Pascal compiler, the \emph{ex} editor), not the system or its changes. |
| 192 | +That came with the 3BSD version. The 4BSD version was conceived in 1980 already |
| 193 | +as a project financed by the DARPA agency and led by Billem Joyem. It suffered |
| 194 | +problems with insufficient performance and the tuned 4.1BSD came into existence |
| 195 | +in 1981 as a result. |
| 196 | +\item 4.1BSD should have been originally 5BSD, however after AT\&T raised |
| 197 | +concerns that its customer could confuse 5BSD with System~V, BSD transitioned to |
| 198 | +the 4.xBSD versioning scheme. It was common that rather write its own code, the |
| 199 | +Berkeley developers looked around first for what is already done. In this way |
| 200 | +BSD took virtual memory from Mach or NFS-compatible code developed on one |
| 201 | +canadian university. |
| 202 | +%\item (1988) 4.3BSD-Tahoe had already the kernel code split into architecture |
| 203 | +%dependent and independent. |
| 204 | +%\item (1989) \emph{Networking Release 1}, first freely distributable code from |
| 205 | +%Berkeley containing networking code from Tahoe, not dependent on the AT\&T |
| 206 | +%licensing policy. The Berkeley licensing policy was very liberal compared to |
| 207 | +%the one of AT\&T. |
| 208 | +\item The hardware manufacturers were shipping UNIX variants for their own |
| 209 | +computers and commercionalization made the situation worse w.r.t. |
| 210 | +diversification of this system. |
| 211 | +\item In the 80's the first efforst for standardization came into existence. |
| 212 | +Standard specifies how the system should behave externally (for user, programmer |
| 213 | +and administrator), it is not dealing with implementation. The goal is |
| 214 | +portability of applications and users. All systems remotely looked like UNIX |
| 215 | +however upon closer look there were different in many important properties. |
| 216 | +For example System~V and BSD differed in filesystem, network architecture and |
| 217 | +virtual memory architecture. |
| 218 | +\item When in 1987 the AT\&T and Sun microsystems companies (whose then SunOS |
| 219 | +was based on BSD) joined their effort to develop single system that would |
| 220 | +contain the best of each, next to enthusiastic responses it also prompted fear |
| 221 | +between many other unix system manufacturers that were afraid that it would mean |
| 222 | +great business advantage for both companies. So came the Open Software |
| 223 | +Foundation into existence (do not confuse with FSF) and founding members were |
| 224 | +between others Hewlett-Packard, IBM a Digital. This system OSF/1 that arose from |
| 225 | +this partnership was not very successful and it was shipped only by Digital that |
| 226 | +renamed it to Digital UNIX. It is interesting to note that the system was based |
| 227 | +on the Mach microkernel. After the aquisition of Digital by Compaq it was |
| 228 | +renamed to Tru64 and supported by Hewlett-Packard, that was merged with |
| 229 | +Compaq in 2002. In the mean time AT\&T and Sun responsed by founding UNIX |
| 230 | +International. This period of 80's and 90's is called \emsl{Unix Wars} -- the |
| 231 | +firght over what will be the ``standard unix''. |
| 232 | +\item OSF and UI became great rivals however they were soon met by unexpected |
| 233 | +opponent -- Microsoft. |
| 234 | +\item (1992) 386BSD founded on \emph{Networking Release 2}; Bill Jolitz |
| 235 | +created 6 missing files and put together functional BSD system for i386. |
| 236 | +This system was a based for \emph{NetBSD} and \emph{FreeBSD} (and others |
| 237 | +patterned on these systems). |
| 238 | +\item (1995) 4.4BSD-Lite Release 2, after which CSRG was disbanded. It piloted |
| 239 | +the development of BSD branch for almost 20 years. More can be found in the BSD |
| 240 | +chapter mentioned above. |
237 | 241 | \end{itemize}
|
238 | 242 |
|
239 | 243 | \endinput
|
0 commit comments